Blog

14. února 2026

Historie zámku Třemešek: renesanční portál 1587, šlechtici i obnova po požáru

Zámek Třemešek v Králci u Šumperka má renesanční kořeny, unikátní portál z roku 1587 i příběhy Žerotínů, Terschů a Baťových plánů. Podívejte se na jeho dějiny až po obnovu po požáru 2018.

Zámek Třemešek v Králci (část obce Dolní Studénky) patří k místům, která umí překvapit. Na mapě Šumperska působí nenápadně, ale jeho příběh se čte jako kronika Moravy – od středověku přes renesanční ambice až po moderní obnovu a nové využití.

Nejvýraznějším „podpisem“ minulosti je renesanční vstupní portál s letopočtem 1587 a portréty zakladatelů. Právě ten je ideálním začátkem: stačí se u něj na chvíli zastavit a historie se začne skládat do souvislostí.

Zámek Třemešek u Šumperka: kde ho najdete a čím je výjimečný

Zámek stojí v Králci nedaleko Šumperka, v krajině rybníků a luk mezi Dolními Studénkami a Novým Malínem. Přestože dnešní podoba je výsledkem velké přestavby v 19. století, jádro objektu je renesanční a zámek je od roku 1958 veden jako kulturní památka.

Rychlá fakta (pro orientaci)

Lokalita: Králec (Dolní Studénky), okres Šumperk
Renesanční zámek vzniká v 80. letech 16. století; dokončení dokládá letopočet 1587 na portálu
Současná podoba je výsledkem radikální přestavby v letech 1857–1863
V 18. století zde vznikla i zámecká observatoř (za Josefa Karla ze Žerotína)
Požár v roce 2018 výrazně poškodil střechu; následovala kompletní obnova 2018–2021
Dnes zámek znovu slouží lidem – jako komunitní a sociální zázemí, s kavárnou a programem pro veřejnost

Středověké kořeny: zaniklá ves a předpokládaná tvrz

Název Třemešek připomíná středověkou vesnici, která na tomto místě stála. Existence tvrze se předpokládá, i když je doložena spíše nepřímo. První písemná zmínka o Třemešku pochází z roku 1346 a v pramenech se objevují i proměny majitelů a hospodářského zázemí statku.

Ve druhé polovině 15. století zanikla původní ves nejspíše v souvislosti s česko‑uherskými válkami. Místo však nezmizelo z mapy: postupně se proměnilo v centrum menšího panství – a právě tato kontinuita je pro pozdější vznik renesančního zámku klíčová.

Bukůvkové z Bukůvky a renesanční zámek dokončený roku 1587

Rok 1559 je pro Třemešek zásadní: statek tehdy koupil Petr Bukůvka z Bukůvky. Jeho potomstvu patřil zhruba sto let a právě za Jana Bukůvky (1555–1617) se zde v 80. letech 16. století začal rodit renesanční zámek.

Podle pozdějších vyobrazení šlo původně o jednopatrovou budovu obdélníkového půdorysu s vysokou sedlovou střechou a dřevěnou věží. Není vyloučeno, že stavba využila i starší zdivo – buď z předpokládané tvrze, nebo z obytné části hospodářského dvora.

Renesanční portál: kamenná vizitka Jana a Ester

Datum dokončení stavby dokládá letopočet 1587 na vstupním portálu. Portál je zdoben figurální ornamentikou a basreliéfy manželů – Jana Bukůvky a jeho ženy Ester Syrakovské z Pěrkova. I po pozdějších přestavbách se dochoval a patří k mimořádně cenným renesančním památkám na Moravě.

Zajímavá je i otázka autorství portálu. V odborné literatuře se opakovaně objevují souvislosti s renesanční výzdobou slezského zámku v Brzegu a se jménem sochaře Andreje Walthera – diskuse ale zůstává otevřená. Pro návštěvníka je však nejdůležitější něco jiného: portál je dodnes čitelným symbolem renesanční sebejistoty a reprezentace.

Rodina Bukůvků prošla i bouřlivým 17. stoletím. Synové Jana Bukůvky se účastnili stavovského povstání a majetek zasáhly pobělohorské konfiskace – přesto se jim podařilo Třemešek po určitou dobu udržet.

Žerotínové: inventář 1673, kaple a zámecká observatoř

V polovině 17. století se vlastnické poměry opět rychle změnily: v dubnu 1653 koupil panství hrabě Jan z Rottalu, ale ještě téhož roku jej prodal Přemyslavu III. ze Žerotína. Třemešek se tak na delší dobu vrátil do rukou Žerotínů, jejichž hlavním sídlem byly Velké Losiny.

Z inventáře z roku 1673 vyplývá, že zámek i přes období, kdy stál stranou hlavního zájmu majitelů, mohl stále sloužit jako panské sídlo. Zásadní obnovu pak prosadil Jan Ludvík ze Žerotína (1691–1761): nechal opravit zchátralý zámek a upravil i zámeckou kapli zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému.

Nejmladší z jeho synů, Josef Karel ze Žerotína (1724–1808), v Třemešku často pobýval a na zámku nechal zřídit observatoř. Nakonec však panství prodal – v roce 1771 se majitelé opět mění.

Stillfriedové a Terschové: anglický park a přestavba 1857–1863

Roku 1771 koupila panství Antonie Oktavie Stillfriedová (sestra Josefa Karla ze Žerotína). Její manžel Emanuel a syn Rüdiger zde podle pramenů trvale žili a soustředili se na zvelebování hospodářství. Pro podobu areálu je ale klíčový až další majitel: František Tersch, který Třemešek získal v roce 1814.

Terschové budovali hospodářské zázemí a postupně vzniká i anglický park – mimo jiné na místě vypuštěného Mlýnského rybníka. Ambice majitelů však míří dál: v roce 1857 začíná velká přestavba, která dá zámku podobu, kterou známe dnes. První návrh připravil vídeňský architekt Anton Arche, ale realizace proběhla podle projektu stavitele Josefa Bayera.

Tak rozsáhlé dílo ale bylo finančně náročné. Přestavba se protáhla a nakonec vedla k prodeji – a tím k nástupu další kapitoly třemešského příběhu.

Ulrichové: pivovar, návštěvy a společenský život

V roce 1861 koupil zámek Eduard Ulrich. Přestavbu dokončil a areál dál rozvíjel – zmiňuje se například obora pro vysokou zvěř. V letech 1871–1872 vznikla i pivovarská budova, která připomíná, že zámek nebyl jen reprezentací, ale také dobře řízeným hospodářským celkem.

Na přelomu 19. a 20. století se Třemešek stal známým společenským místem. S tím se pojí i dvě jména, která překvapí: podle regionálních zdrojů zde pobýval i T. G. Masaryk a v mládí zde jako domácí učitel působil Karl Renner (pozdější rakouský kancléř i prezident).

Rok 1904 přinesl tragickou událost: majitel Eduard Ulrich mladší spáchal sebevraždu. O dva roky později se panství prodává – a Třemešek vstupuje do 20. století s novým vlastníkem.

Mauthnerovi, požár 1933 a Baťovy plány v roce 1938

V roce 1906 koupil panství JUDr. Richard Mauthner. V severní části areálu byly zakládány nové rybníky a zámek dál fungoval jako soukromé sídlo. V roce 1933 však zámek vyhořel; vzápětí byl opraven.

Roku 1938 se zámek dostal do zcela jiného světa: koupila jej společnost Milady, spojená s baťovským podnikatelským zázemím. Podle dobových plánů zde měla vyrůst továrna (nejčastěji se uvádí punčochářská výroba), do které se promítala typická baťovská vize rozvoje regionu. Události konce 30. let a válka ale tyto záměry přerušily.

Z období před druhou světovou válkou se k Třemešku váže i silný lidský příběh: podle ČT24 a dalších zdrojů patřil zámek židovské právnické rodině a dcera majitelů byla mezi dětmi zachráněnými v rámci Wintonových transportů.

Od státu k obci: internát, ubytovna a památková ochrana

Po roce 1945 přešel majetek do národní správy a od 1. ledna 1950 jej převzaly Československé státní statky Šumperk. Zámek byl upraven na internát a takto fungoval i po převodu do správy Severomoravských dřevařských závodů v roce 1962.

Památková ochrana přišla poměrně brzy – zámek je jako kulturní památka evidován od roku 1958. Přesto se v dalších dekádách potýkal s nevhodnými úpravami i proměnlivým využitím. Po roce 1989 navíc často měnil majitele; v letech 2007 až 2018 sloužil jako ubytovna.

Požár 2. července 2018 a obnova 2018–2021

Dne 2. července 2018 zasáhl zámek požár střechy. Podle zpráv z místa oheň poškodil významnou část krovu a hašení komplikovala konstrukce střechy; zásah se obešel bez zranění. Pro objekt to však byla další těžká zkouška.

Krátce nato se rozběhly přípravy na rekonstrukci. Obnova, která probíhala v letech 2018–2021, proměnila zámek v bezpečné a smysluplně využívané místo: vznikly byty pro seniory a lidi se zdravotním znevýhodněním, zázemí pro neziskové organizace i kavárna a komunitní prostory.

Třemešek dnes ukazuje, že i památka s komplikovaným osudem může znovu získat roli přirozeného centra pro místní komunitu.

Tip na procházku: zámek, park a Třemešské rybníky

K historii Třemešku patří i krajina kolem něj. V okolí zámku se dochovala rybniční soustava a přírodní scenérie, která láká na klidnou vycházku. Pokud si chcete odnést zážitek „na jeden zátah“, zkuste spojit návštěvu areálu s procházkou k Třemešským rybníkům.

Na co se při návštěvě zaměřit

Renesanční portál s letopočtem 1587 a portréty zakladatelů
Stopy 19. století: přestavba, která zámku dala dnešní výraz
Příběh observatoře z 18. století (Žerotínové) – připomínka doby, kdy se na zámku „dívalo ke hvězdám“
Krajina rybníků a klidné okolí vhodné pro rodiny i milovníky přírody
Současné využití: komunitní akce, program pro veřejnost a kavárna

Stručná časová osa historie zámku Třemešek

1346 – první písemná zmínka o Třemešku (majetek pánů z Lipé)
1527 – Třemešek získávají Žerotínové a vzniká menší panství
1559 – statek kupuje Petr Bukůvka z Bukůvky
1587 – dokončení renesanční stavby dokládá letopočet na portálu
1653 – krátká epizoda s Rottalem; ještě téhož roku přechod zpět na Žerotíny
1771 – prodej panství; majitelem se stává Antonie Oktavie Stillfriedová
1814 – Třemešek kupuje František Tersch; postupně vzniká anglický park
1857–1863 – zásadní přestavba zámku (současná podoba)
1906 – panství kupuje JUDr. Richard Mauthner
1933 – zámek vyhořel, následně opraven
1938 – koupě společností Milady spojenou s baťovským zázemím; plánovaná továrna se nerealizuje
1950 – přechod na Československé státní statky; zámek slouží jako internát
1958 – zámek evidován jako kulturní památka
2018 – požár střechy a zahájení cesty k celkové obnově
2018–2021 – rekonstrukce a nové využití pro komunitní a sociální účely

Aktuální informace o návštěvě, programu a akcích na zámku najdete na kavarnatremesek.cz.